Praha, což každý ví - je hlavním městem České republiky. Nikdo nemůže poznat a vidět její krásy tak, aby mohl říci: "Tak a už jsem všechno prošel, už není na co koukat!". Pokaždé, když ji navštívím, projdu v podstatě stejný okruh a ještě se mi nestalo, abych nebyl něčím překvapen.
Název Praha stověžatá zná určitě každý návštěvník. Pokud by chtěl někdo spočítat všechny věže nacházející se na jejím území - došel by k číslu 103.

Rčení, že Praha je středem a srdcem Evropy má určitě své opodstatnění. Vzdálenost 600 km k Baltskému, 700 km k Severnímu a přibližně stejná k Jaderskému moři není určitě náhodná. Podle oficiálních údajů bylo území Prahy osídleno již od starší doby kamenné. Slované sem pak "dorazí" v polovině 5. století a pak už město během času získává na významu. V roce 1992 se stává historické jádro (Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov, Nové Město, Vyšehrad) součástí světového dědictví UNESCO.
O Praze by se dalo napsat nekonečné množství textu, co památka - to klenot. Namátkou vyberu Pražský hrad,
Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha,
Letohrádek Královny Any, Hradčany, Ledeburská zahrada, Palác Smiřických, Klementinum, Karlův most, Staroměstské náměstí, Břevnovský klášter. Pokud by vás zajímaly další podrobnější informace, podívejte se na
stránku či napište na
e-mail - kde vám ochotně odpovědí.
Pokud jde o mne, nejraději se Prahou procházím a pozoruji, fotografuji a čtu co mne cestou zaujme. Pak si půjčím v knihovně odbornou literaturu, začtu se do ní - či prohlížím obrázky. Někdy dokonce zjistím až dodatečně, kde jsem to vlastně vůbec byl. Loretu jsem například objevil docela nedávno. Nabízím vám několik fotografií z procházky Prahou, takže posuďte sami - jestli procházíte stejnou cestou a pozorujete stejné detaily jako já...